Zánět středního ucha u dětí a jeho léčba

Vydáno: 21. ledna 2018 v kategorii Porod, napsala Markéta Dostálová.

Zánět středního ucha (Otitis media) je infekce velmi častá u malých dětí, zejména kojenců. Objevuje se však i u dospělých. Často začíná bolestmi v krku, nachlazením a dýchacími obtížemi a postupně se šíří do středního ucha. Způsobují ji viry nebo bakterie a může být akutní nebo chronická.

Typy zánětů

Akutní zánět středního ucha

Akutní zánět se vyznačuje rychlým nástupem a krátkým trváním. Obvykle je spojen s hromaděním tekutiny ve středním uchu společně se známkami či příznaky ušní infekce. Napnutý ušní bubínek se může i protrhnout, často odtéká hnis (proto se používá také pojem hnisavý zánět středního ucha). Objevuje se rovněž horečka.

Chronický zánět středního ucha

Chronický zánět přetrvává nejméně po dobu 1 měsíce, čímž se liší od akutního, který trvá několik týdnů nebo méně. Může se vyvinout z tekutiny zůstávající za ušním bubínkem po akutním zánětu či z jeho podtlaku. Chronické záněty mohou způsobit poškození středního ucha a bubínku, důsledkem může být i dočasná ztráta sluchu. Často začínají bezbolestně a bez horečky.

Jaké jsou příznaky akutního zánětu?

Malé děti mohou být podrážděné, nervózní, nebo mít problémy s krmením a spánkem. Starší děti si mohou stěžovat na bolesti a pocit plnosti v uchu. V jakémkoli věku se může objevit horečka. Tyto symptomy jsou často spojeny s příznaky infekce horních cest dýchacích jako rýma, ucpaný nos či kašel.

Nahromadění hnisu ve středním uchu způsobuje bolest a tlumí vibrace, takže je během infekce obvyklá i dočasná ztráta sluchu.
Závažná ušní infekce může vést k prasknutí bubínku. Hnis pak vytéká ze středního ucha do vnějšího zvukovodu. Otvor v bubínku po protržení obvykle zahojí lékařské ošetření.

Jsou ušní infekce nakažlivé?

Zánět středního ucha nakažlivý není, ale u mnoha dětí se rozvíjí po nachlazení nebo jiné virové infekci a ty nakažlivé jsou.

Proč mají malé děti k ušním infekcím sklony?

Eustachova trubice spojující nosohltan a dutinu středního ucha, je u dětí kratší a vodorovnější než u dospělých. To umožňuje do středního ucha snadnější vstup mikroorganismům, které způsobují infekci a vedou k jeho zánětu.

Jaké mikroorganismy způsobují zánět středního ucha?

Z 85 % jsou na vině bakterie jako Streptococcus pneumoniae (pneumokok), Haemophilus influenzae, Pseudomonas (pseudomonáda) a Moraxella. Zbývajících 15 % původců tvoří viry. Malé děti, zejména do 6 měsíců věku, mají tendence trpět infekcemi z mnoha různých bakterií ve středním uchu.

Zánět středního ucha a krmení z lahve

Krmení z lahve je jedním z rizikových faktorů pro rozvoj zánětu. Pokud jde o funkci Eustachovy trubice, je lepší pozice dětí při kojení než při pití z lahve. Pokud matka nekojí, měla by miminko při krmení držet a nenechávat jej v posteli. (Kromě toho při usínání s mlékem v ústech se zvyšuje také riziko vzniku zubního kazu).

Jaké jsou další rizikové faktory?

Akutní zánět se často vyvine z infekce horních cest dýchacích, popř. když je dítě často nachlazené. Rizikem je i vystavení dráždidlům ve vzduchu, například tabákový kouř. K ušním infekcím jsou náchylnější děti s rozštěpem patra či Downovým syndromem a ty, které mají jakékoli problémy s Eustachovou trubicí (zánět, malformace, zablokování).
Děti, které prožily epizody akutního zánětu před půl rokem věku, bývají později v dětství k ušním infekcím také náchylnější.

Diagnostika a léčba zánětu středního ucha

Lékař nejprve prohlédne vnější zvukovod tzv. otoskopem. Pokud se neprokáže hnisavý (akutní) zánět, nebo se jedná teprve o počáteční fázi, předepíše nosní či analgetické kapky nebo mukolytika (používají se také k léčbě respiračních onemocnění). V případě hnisavého zánětu se používají antibiotika i protizánětlivé léky tlumící bolest. Bubínek se propíchne jehlou, což rovněž vede k úlevě.
Doma se zvukovod čistí několikrát denně smotkem vaty a poté prokapáním borovou vodou. Můžete vyzkoušet také česnek, vitamín C a zinek, obklad či homeopatika.

Jaká je prevence zánětu?

Nejlepší způsob jak zamezit infekci je očkování (proti chřipce a pneumokoku), kojit do půl roku věku a nevystavovat miminko tabákovému kouři. Dále pak vhodné oblečení a vyhýbat se průvanu a promoknutí. U malých děti, které trpí rýmou, nezapomeňte na časté čištění nosu, např. odsáváním, popř. nahřívání či napařování nad horkou vodou s obsahem soli. Hlavička by při ležení měla být výše podložená.
Stejně jako u dalších onemocnění i zde platí, že důležitou prevencí je zdravá pestrá strava s hodně vitamíny.
U opakujících se zánětů se doporučuje odstranit nosní mandle.