Amniocentéza - odběr plodové vody

Vydáno: 23. listopadu 2012 v kategorii Těhotenství, napsala Martina.

Vyšetření plodové vody má za cíl vyvrátit či potvrdit podezření lékaře na vrozenou vadu či nebezpečného onemocnění plodu. Právě z tohoto důvodu se provádí pouze do 15. týdne, aby se při potvrzení podezření na onemocnění bylo možné rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství, které je ze zákona povoleno do 24. týdne. Před 16. týdnem gravidity je také fyziologicky větší množství plodové vody, proto je výkon snadněji proveditelný a snižuje se také riziko poranění plodu.

Amniocentéza není zdaleka vyšetřením pro starší maminky, ale právě těm je nejčastěji doporučována. Těhotné ženy po 35 letech věku mají větší riziko výskytu chromozomálně podmíněných vad u dětí než mladší budoucí maminky. Pomocí odsátí plodové vody je možné vyloučit (samozřejmě ne se stoprocentní přesností) například Edwardsův, Turnerův či nejčastější Downův syndrom (téměř s 99% přesností), který je nemocí, jež se může objevit bez jakýchkoliv genetických předpokladů. Amniocentéza vyvrátí podezření na výskyt dědičných onemocnění v rodině a také těch, které jsou vázané pouze na pohlaví (např. hemofilie – porucha srážlivosti krve, která obvykle postihuje pouze muže). Při vyšetření plodové vody lze tedy s přesností určit pohlaví dítěte. Nemůžete však očekávat, že vám vyšetření zjistí všechna možná vrozená onemocnění. Rozštěp rtu nebo srdeční vady jsou zjistitelné při ultrazvukovém vyšetření, slepota či autismus se projeví až po narození dítěte a v průběhu jeho života.

Průběh amniocentézy

Ať už jste se rozhodla pro amniocentézu jen pro svou jistotu nebo po doporučení lékaře, již v den vyšetření budete moci odejít domů. Před samotným zákrokem probíhá ultrazvukové vyšetření, aby se lékař, který odběr plodové vody provádí, mohl bezpečně vyhnout plodu. Poté je vydezinfikováno místo vpichu a tenkou jehlou se odsává samotná plodová voda za neustálého sledování ultrazvukového záznamu. Lékař k příslušným vyšetřením potřebuje přibližně 20 ml plodové vody. Spousta žen se v názorech na bolestivost zákroku rozchází. Většinou však ucítíte pouze tlak, který je podobný při odběru krve. Gynekolog obvykle doporučí, abyste si ještě hodinu poseděla v čekárně a ujistila se, že můžete v klidu dojít domů (nejlépe za pomoci doprovodu). Tam vás čekají ještě asi 3 dny, kdy se musíte vyhýbat fyzické zátěži.

Rizika spojená s odběrem plodové vody

Těhotné ženy často k amniocentéze nesvolí, přestože je ošetřujícím lékařem doporučena, a to právě kvůli rizikům, která jsou s odběrem plodové vody spojená. Těch je hned několik. Vyšetření plodové vody má za cíl vyvrátit či potvrdit podezření lékaře na vrozenou vadu či nebezpečného onemocnění plodu. Právě z tohoto důvodu se provádí pouze do 15. týdne, aby se při potvrzení podezření na onemocnění bylo možné rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství, které je ze zákona povoleno do 24. týdne. Před 16. týdnem gravidity je také fyziologicky větší množství plodové vody, proto je výkon snadněji proveditelný a snižuje se také riziko poranění plodu.:

• riziko potratu: je pravděpodobné v poměru asi 1:200 (0,5 %), že o své dítě po amniocentéze žena přijde, a to nejčastěji z důvodu prasknutí plodových obalů
• riziko potíží po odběru: s pravděpodobností 2 – 3 % může po zákroku docházet ke krvácením či křečím, v 1 % hrozí ztráta/odtékání plodové vody. V ojedinělých případech je jako příznak infekce přítomna i horečka. Pokud po odběru plodové vody něco podobného zaznamenáte, ihned kontaktujte svého lékaře
• poranění dítěte: přestože je při zákroku stále sledován plod pod ultrazvukem, je možné, že bude poraněn jehlou, kterou se amniocentéza provádí. Pravděpodobnost tohoto poranění je však minimální
• Rh senzibilizace matky: během odběru plodové vody může dojít k promíchání krve plodu a matky. Pakliže se tyto krve liší v Rh faktorech (matka je Rh negativní a dítě naopak pozitivní po otci), může dojít k Rh senzibilizaci matky, která podnítí tvorbu protilátek proti krvi dítěte a může způsobit hemolytické onemocnění. Matkám s Rh faktorem negativním je však po zákroku podávána injekce imunoglobinu, který tvorbě protilátek zabraňuje

Odebraná plodová voda je použita z části k rychlým předběžným testům, druhá část putuje do laboratoře na jeden až dva týdny, kde je prováděno cytogenetické vyšetření, pro které je nutné buňky předem kultivovat. Výsledky vyšetření sděluje po 2-3 týdnech od vyšetření nejčastěji genetik, a jestliže je nalezen problém, rodiče konzultují další postup právě s ním. Dále je možné jít na test Clarigo, který odhalí genetické poruchy. V případě komplikací je však další rozhodnutí čistě na vás.